Uchazečka o Pražský hrad, Danuše Nerudová, patří k těm, kdo bez vyšetřování a důkazů vydali prohlášení, které nás směřovalo k třetí světové válce, tentokrát jaderné. Připomeňme si její slova: „Ruské rakety zabily dva nevinné v Polsku. Nejde o to, zda šlo o chybu či záměr. Je to nepřijatelné. Myslím na polské přátele. Je třeba postupovat s rozvahou, ale rozhodně. Způsobem, ze kterého náš nepřítel pochopí, že se nezalekneme. Že jsme silnější. Rusko je teroristický stát.“

Pro mě je nepřijatelné, aby se někdo, kdo bez jakékoli analýzy vydá takovéto unáhlené prohlášení, stal prezidentem země. Paní Nerudová plně prokázala, že se na tuto funkci nehodí – a že by byla hrozbou pro české národní zájmy.

Spojené státy americké po vyšetření události konstatovaly, že raketu odpálila ukrajinská strana. Údajně omylem. K tomu dodám, že je nezbytné, aby se podobné události vyšetřovaly. Abychom znali dráhu doletu dané rakety, odkud byla odpálena, jakým směrem atp. Jedině tak můžeme hodnověrně rekonstruovat sled událostí.

Na toto vše paní Nerudová rezignovala. Pro ni není důležitá pravda – pro ni je důležitý okamžitý postoj. Takovýto přístup k prezidentské funkci je ovšem nesmírně zhoubný. Nechtějme na Hradě fanatika. Přejme si tam člověka uvážlivého, který se nenechává strhnout emocemi a své statusy na veřejných sítích nepíše proto, aby se mu tam sešlo co nejvíce „lajků“ a pochval.

Zapomenout bychom neměli ani na vrbětickou kauzu, kde výsledky nezávislého vyšetřování tamních výbuchů neznáme dodnes. I tam mnozí politici měli jasno bez jakéhokoli pátrání.

Paní Nerudová má blízko k Pirátům a jejich ministrovi zahraničních věcí, který během chvíle zničil léta pracně budovanou českou diplomacii. Ať ji tedy volí ti, kdo rádi hrají ruskou ruletu. My ostatní jí vystavme jasné a nesmlouvavé vysvědčení – STOP.